Mgr. René Inquort

Pár slov k mému bádání

Poprvé jsem se do pátrání po svých předcích pustil v roce 2007, kdy ještě nebylo tolik digitalizovaných matrik a kdy jsem chodil listovat zažloutlými matrikami uloženými v archivu v Praze na Chodovci. Leč přicházely jiné povinnosti a kratochvíle, takže nejvíce práce jsem na našem rodopisu učinil až po roce 2012, tedy v době, kdy jsme již s bratrem osiřeli. Protože jsem však pracoval ještě na několika zakázkách pro jiné rodiny, které ode mě potřebovaly dohledat své předky a vytvořit kompletní genealogický strom a rodinnou kroniku, dokončil jsem svůj vlastní rodopis až v roce 2018. V naší databázi mám aktuálně 1467 osob, přičemž se mi v některých rodových větvích podařilo zahloubat i o 14 generací zpět. 

Přímé větve našich předků mě neustále inspirují k cestám po místech, kde žili, kudy procházeli. Byl jsem v Chlumíně a v Libiši, v mnoha vsích na Třeboňsku, U Tikalských a poblíž dalších jednot při Lužnici, ve Staré a Nové Hlíně, ve vsi Stříbřec na bývalém panství Chlumu u Třeboně, kolem Českého Šternberku, v Žamberku a v Doudlebech na Podorlicku, ve Skalici, v Novém Boru, v Doksech, v Horní Lužici ... Často se doma prohrabáváme starými fotografiemi a říkáme si, kdo je kdo a čí je čí. Smějeme se znovu a znovu rodinným průpovídkám a historkám a používáme je v situacích, které si je žádají. Jsem přesvědčen, že naše rodinná kronika a archiv v podobě starých fotografií a osobních dokumentů zůstane důležitou součástí rodinné tradice a neocitne se někde v zasutém koutě nebo dokonce na smetišti. Mnohá jména z naší rodinné historie si do budoucna zaslouží, abych se k nim já nebo i někdo další z nás ještě vracel a doplnil k nim případné další informace. Stále je co objevovat - v tomto ohledu je naše kronika neustále otevřena a tak vlastně živá a věčná ...

Předem se omlouvám, budete-li mou nedokonalostí v textu postrádat nějakou tu čárku, písmenko či puntík.

Případné zájemce o moje aktivity hudební a literární odkazuji na web:  https://inquortovo.webnode.cz/